V náhodném pokusu, ve kterém jsou všechny jeho výsledky stejně možné, je pravděpodobnost jevu A rovna podílu počtu výsledků příznivých jevu A a počtu všech výsledků.
Matematicky tento podíl zapíšeme: P(A)=\frac{m}{n}, kde m je počet všech výsledků příznivých jevu A a n je počet všech možných výsledků.
Příklady jednoduchých pravděpodobností
- Pravděpodobnost, že při hodu kostkou padne číslo větší než 4, je \frac26. Počet příznivých výsledků m, tedy počet čísel větších než 4, je m=2 – jsou to čísla 5 a 6. Počet všech možných výsledků n je 6 – na kostce mohu hodit čísla 1 až 6.
- Pokud si v tombole koupím 5 lístků z celkového počtu 500 lístků, pak moje šance na výhru, tedy pravděpodobnost výhry, je \frac{5}{500}.
Vhodným postupem při řešení úloh z pravděpodobnosti je nejprve určení počtu všech možných výsledků (jmenovatel zlomku) a pak teprve určení počtu příznivých výsledků (čitatel zlomku).

