Desetinné číslo je způsob zápisu čísla pomocí celé části a desetinné části, která je oddělená desetinnou čárkou. Například v zápisu 154,28 je 154 celou částí a 28 desetinnou částí. Na prvním místě za desetinnou čárkou jsou desetiny, na druhém setiny, na třetím tisíciny.

Pro větší přehlednost dělíme procvičování desetinných čísel na několik dílčích témat:

Desetinná čárka a tečka

V češtině se používá k zápisu desetinných čísel desetinná čárka. V anglosaském světě se místo ní však používá desetinná tečka, tj. místo 154,28 se píše 154.28. Tento způsob zápisu se používá ve výpočetní technice všude na světě.

Nahoru

Desetinná čísla: základy

Přejít ke cvičením na toto téma »

Pomocí desetinných čísel vyjadřujeme čísla, která nejsou „celá“. Příklad: Pokud rozdělíme 6 koláčů spravedlivě mezi 4 děti, dostane každé dítě „jeden a půl“ koláče, což zapisujeme jako 1,5.

Toto téma se zabývá základním porozuměním desetinným číslům:

Navazující téma pak řeší výpočty s desetinnými čísly.

Nahoru

Desetinná čísla slovně

Přejít ke cvičením na toto téma »

Desetinná čísla můžeme číst mnoha různými způsoby. První je „přímočaré čtení“, kdy pouze místo „čárka“ říkáme „celá“. Desetinnou část můžeme přečíst jako jedno číslo, nebo vyjmenovat po cifrách:

4,23 = „čtyři celá dvacet tři“
21,508 = „dvacet jedna celá pět nula osm“

Dále můžeme desetinné číslo přečíst pomocí desetin, setin, tisícin:

0,1 = „jedna desetina“
0,01 = „jedna setina“
0,001 = „jedna tisícina“
3,4 = „tři a čtyři desetiny“
0,25 = „dvě desetiny a pět setin“ = „dvacet pět setin“
42,007 = „čtyřicet dva a sedm tisícin“

Někdy také desetinné číslo můžeme pojmenovat podle zlomku, který mu přísluší:

0,5 = „jedna polovina“
3,5 = „tři a půl“
0,25 = „jedna čtvrtina“
Nahoru

Porovnávání desetinných čísel

Přejít ke cvičením na toto téma »

Při porovnávání desetinných čísel najdeme tu „nejdůležitější“ část, ve které se liší, a podle ní srovnání provedeme. Tedy nejprve porovnáváme celou část. Pokud jsou celé části shodné, porovnáváme desetiny, následně setiny, tisíciny a tak dále. Nezapomeneme též zkontrolovat znaménko, které má stejný vliv jako u celých čísel. Příklady:

  • 15{,}3 \lt 17{,}9987 – liší se celá část, takže pro účely porovnání můžeme desetinná místa zcela ignorovat.

  • 0{,}2 \gt 0{,}17 – celá část je stejná, rozhodujeme tedy podle desetin, kde 2 \gt 1. u příkladů tohoto typu se často chybuje, protože to vypadá, že 17 \gt 2, což je ovšem chybná úvaha. Pro lepší představu si můžeme doplnit nulu zprava: 0{,}20 \gt 0{,}17.

  • 3{,}21 \gt -3{,}22 – zde vůbec nehrají roli desetinná místa, protože první číslo je kladné a druhé záporné.

  • -4{,}2791 \lt -4{,}2758 – porovnávání provádíme podle cifer na pozici tisícin (9 a 5), výsledek je „naopak“, protože jde o záporná čísla.

Nahoru

Zaokrouhlování desetinných čísel

Přejít ke cvičením na toto téma »

Zaokrouhlování desetinných čísel funguje podobně jako zaokrouhlování celých čísel, pouze pracujeme i s částí za desetinnou čárkou. U desetinných čísel je téma zaokrouhlování obzvlášť důležité, protože se mu občas nemůžeme vyhnout – některá čísla v desítkové soustavě totiž nelze přesně zapsat, například \frac{1}{3} = 0{,}3333\ldots, \sqrt{2} = 1{,}4142\ldots, \pi = 3{,}14 159\ldots

Zaokrouhlování na desetiny znamená, že číslo nahradíme nejbližším násobkem čísla 0,1 (tj. číslem s jednou cifrou za desetinnou čárkou). Zaokrouhlování na setiny znamená, že číslo nahradíme nejbližším násobkem čísla 0,01 (tj. číslem s dvěma ciframi za desetinnou čárkou). Podobně zaokrouhlujeme i s vyšší přesností. Stejně jako při zaokrouhlování celých čísel i u desetinných čísel zaokrouhlujeme čísla končící číslicí 5 nahoru. Příklady:

  • 3,628 zaokrouhleno na desetiny je 3,6.

  • 3,628 zaokrouhleno na setiny je 3,63.

  • 12,25 zaokrouhleno na desetiny je 12,3.

  • 4,8975 zaokrouhleno na celé číslo je 5.

  • 84,15 zaokrouhleno na desítky je 80 (pozor na rozdíl mezi zaokrouhlováním na „desetiny“ a „desítky“).

Nahoru

Desetinná čísla na číselné ose

Přejít ke cvičením na toto téma »

Podobně jako na jiných číselných osách, první krok je určit, jaké jsou rozestupy mezi značkami na číselné ose. Při práci s desetinnými čísly bývá často rozestup 0,1 (jedna desetina), ale nemusí to tak být nutně.

Příklad:

Nahoru

Výpočty s desetinnými čísly

Přejít ke cvičením na toto téma »

Toto téma se zabývá aritmetickými operacemi s desetinnými čísly. Základem je dobré zvládnutí základních aritmetických operací s přirozenými čísly, navíc musíme dávat pozor na správnou práci s desetinnou čárkou, např. při sčítání a odčítání musíme nejdříve zarovnat čísla podle desetinné čárky.

téma příklad
Sčítání a odčítání desetinných čísel 3{,}75 + 1{,}2 = 4{,}95
Násobení desetinných čísel 1{,}2 \cdot 3{,}4 = 4{,}08
Dělení desetinných čísel 4{,}5 : 1{,}5 = 45 : 15 = 3
Desetinná čísla a zlomky 0{,}25 = 0{,}25 \cdot\frac{100}{100} = \frac{25}{100} = \frac{1}{4}
Kombinace operací s desetinnými čísly (1{,}1-1)\cdot (1{,}1+1) = 0{,}1\cdot 2{,}1 = 0{,}21
Nahoru

Sčítání a odčítání desetinných čísel

Přejít ke cvičením na toto téma »

Při sčítání a odčítání desetinných čísel postupujeme stejně jako při běžném sčítání a odčítání, pouze musíme mít čísla „zarovnaná“ podle desetinné čárky. Jako vhodná pomůcka (zejména při sčítání a odčítání pod sebou) může být doplnit si nuly zprava, aby obě čísla měla stejný počet cifer za desetinnou čárkou. Příklady:

  • 1{,}2+2{,}3 = 3{,}5

  • 3{,}457+4{,}2 = 3{,}457+4{,}200 = 7{,}657

  • 1{,}3-0{,}8 = 0{,}5

  • 0{,}001+0{,}01+0{,}1 = 0{,}001+0{,}010+0{,}100 = 0{,}111

  • 2{,}01-0{,}1 = 2{,}01 - 0{,}10 = 1{,}91

Pracovní list

Kromě interaktivního procvičování je k dispozici také pracovní list pro tisk:

Sčítání a odčítání desetinných čísel řešení
Materiál je dostupný pouze uživatelům s platnou licencí pro daný předmět (učitelům nebo členům rodiny).
🔒

Nahoru

Násobení desetinných čísel

Přejít ke cvičením na toto téma »

Násobení desetinných čísel můžeme udělat následovně: 1) Obě čísla vynásobíme, jako kdyby desetinnou čárku vůbec neměla. 2) Do výsledku umístíme desetinnou čárku tak, aby měl výsledek tolik desetinných míst jako oba činitelé dohromady. Tento postup odpovídá násobení a následnému dělení mocninami desítky. Příklady:

  • 5 \cdot 0{,}4 – násobíme 5\cdot 4 = 20, výsledek posuneme o 0+1=1 desetinné místo, dostáváme 2{,}0.

  • 2{,}5 \cdot 0{,}05 – násobíme 25\cdot 5=125, výsledek posuneme o 1+2=3 desetinná místa, dostáváme 0,125.

  • 0{,}9 \cdot 0{,}8 – násobíme 9\cdot 8=72, výsledek posuneme o 1+1=2 desetinná místa, dostáváme 0,72.

Výsledek je dobré zkontrolovat pomocí rychlého odhadu pomocí zaokrouhlených čísel. Například při násobení 0{,}9 \cdot 0{,}8 jsou oba činitelé „trochu menší než 1“, takže i výsledek by měl být „trochu menší než 1\cdot 1“, při násobení 4{,}92\cdot 3{,}06 můžeme snadno odhadnout, že výsledek by měl být přibližně 5\cdot 3=15.

Nahoru

Dělení desetinných čísel

Přejít ke cvičením na toto téma »

Při dělení desetinných čísel se můžeme desetinné části snadno zbavit tak, že dělence i dělitele vynásobíme dostatečně velkou mocninou desítky. Následně pak čísla dělíme stejně jako přirozená čísla.

Příklady: dělení desetinnými čísly
  • 8:0{,}2 = 80:2 = 40
  • 1:0{,}05 = 100:5 = 20
Příklady: dělení desetinných čísel
  • 2{,}5:2 = 25:20 = 1{,}25
  • 1{,}6:8 = 16:80 = 0{,}2
Příklady: dělení desetinných čísel desetinnými čísly
  • 0{,}36 : 1{,}2 = 36 : 120 = 0{,}3
  • 4{,}2 : 0{,}01= 420 : 1 = 420
Nahoru

Zlomky a desetinná čísla

Přejít ke cvičením na toto téma »

Převod desetinného čísla na zlomek

Desetinné číslo roznásobíme pomocí mocniny desítky tak, abychom se „zbavili“ desetinné čárky. Následně zlomek vykrátíme (největším společným dělitelem), abychom dostali zlomek v základním tvaru. Příklady:

  • 1{,}5 = 1{,}5\cdot \frac{10}{10} = \frac{1{,}5\cdot 10}{10} = \frac{15}{10} = \frac{3}{2}

  • 1{,}25 = 1{,}25 \cdot \frac{100}{100} = \frac{1{,}25\cdot 100}{100} = \frac{125}{100} = \frac{5}{4}

Počítání nám může usnadnit, když si zapamatujeme některé užitečné převody, s jejichž pomocí vhodné úvahy vyřešit i další příklady:

  • 0{,}01 = \frac{1}{100}

  • 0{,}1 = \frac{1}{10}

  • 0{,}2 = \frac{1}{5}

  • 0{,}25 = \frac{1}{4}

  • 0{,}333\ldots = \frac{1}{3}

  • 0{,}5 = \frac{1}{2}

Převod zlomku na desetinné číslo

Význam zlomku je prostě podíl čitatele a jmenovatele. Zlomek tedy vyjádříme jako desetinné číslo prostě tak, že podělíme čitatele jmenovatelem (může se hodit postup pro „dělení pod sebou“). Příklady:

  • \frac{3}{4} = 3:4 = 0{,}75

  • \frac{6}{5} = 6:5 = 1{,}2

  • \frac{3}{20} = 3:20 = 0{,}15

Materiál k tisku

Kromě níže uvedených interaktivních cvičení je k dispozici také pomůcka pro aktivity – kartičky určené k vytištění, rozstříhání a párování (náměty k využití nabízí stránka Aktivity s kartičkami):

Nahoru

Desetinná čísla, mocniny, odmocniny

Přejít ke cvičením na toto téma »

Při počítání mocnin nebo odmocnin desetinných čísel používáme stejná pravidla jako při práci s výrazy s mocninami a odmocninami. Musíme ale správně určit, kam umístíme desetinnou čárku. Ve složitějších případech, kdy je exponent záporné číslo, použijeme pravidla pro počítání se zápornými mocninami.

Umocňování

  • Číslo umocníme, jakoby desetinou čárku vůbec nemělo.
  • Počet desetinných míst ve výsledku získáme vynásobením počtu desetinných míst v čísle exponentem (např. u 3. mocniny se počet míst ztrojnásobí).
Příklad – výpočet 1{,}2^2

Výpočet mocniny: 1{,}2^2

  • Umocníme bez desetinného místa: 12^2=144
  • Původní číslo mělo jedno desetinné místo, ve výsledku posuneme o 2\cdot1=2 desetinná místa.
  • Dostáváme: 1{,}2^2 = 1{,}44
Příklad – výpočet 0{,}2^3

Výpočet mocniny: 0{,}2^3

  • Umocníme: 2^3=8
  • Původní číslo mělo jedno desetinné místo, ve výsledku posuneme o 3\cdot1=3 desetinná místa.
  • Dostáváme: 0{,}2^3 = 0{,}008
Příklad – výpočet 0{,}2^{-2}

Výpočet mocniny: 0{,}2^{-2}

  • Záporný exponent převedeme na převrácený zlomek: \dfrac{1}{0{,}2^2}
  • Výpočet jmenovatele – umocníme: 2^2=4
  • Číslo 0{,}2 má jedno desetinné místo, posuneme u mocniny desetinnou čárku o 2\cdot1=2 desetinná místa doleva.
  • Celkově máme zlomek: \dfrac{1}{0{,}04}
  • Rozšíříme číslem 100, dostáváme: 0{,}2^{-2} = \dfrac{100}{4}=25

Druhá odmocnina

  • Číslo odmocníme, jakoby desetinou čárku vůbec nemělo.
  • Původní číslo musí mít sudý počet desetinných míst. Pokud se stane, že naše číslo má lichý počet desetinných míst, není to problém, stačí za něj napsat ještě jednu nulu (např. 1{,}6=1{,}60).
  • Výsledná odmocnina pak bude mít desetinnou čárku oproti odmocnině z čísla bez desetinné čárky posunutou o polovinu tohoto počtu desetinných míst doleva (tj. nesmíme zapomenout zmenšit výsledek, pokud číslo v zadání mělo desetinná místa). \sqrt{1{,}6} = \sqrt{1{,}60} = \sqrt{160} \cdot \sqrt{0{,}01} = =12{,}6 .\,\!.\,\!. \cdot 0{,}1 = 1{,}26 .\,\!.\,\!.
Příklady druhých odmocnin

Výpočet odmocniny: \sqrt{0{,}04}

  • Odmocníme číslo 4, tedy: \sqrt4=2
  • Původní číslo mělo dvě desetinná místa, výsledek bude mít 2:2=1 desetinné místo.
  • Dostáváme: \sqrt{0{,}04} = 0{,}2

Výpočet odmocniny: \sqrt{1{,}69}

  • Odmocníme číslo 169, tedy: \sqrt{169}=13
  • Původní číslo mělo dvě desetinná místa, výsledek bude mít 2:2=1 desetinné místo.
  • Dostáváme: \sqrt{1{,}69} = 1{,}3

Výpočet odmocniny: \sqrt{0{,}022\,5}

  • Odmocníme číslo 225, tedy: \sqrt{225}=15
  • Původní číslo mělo čtyři desetinná místa, výsledek bude mít 4:2=2 desetinná místa.
  • Dostáváme: \sqrt{0{,}022\,5} = 0{,}15

Odmocňování obecně

  • Podobně jako u výpočtu druhé odmocniny můžeme počítat n‑tou odmocninu z celého čísla a původní počet desetinných míst vydělit n.
  • Např. \sqrt[3]{0{,}008} = \sqrt[3]{8} \cdot \sqrt[3]{0{,}001} =

= 2 \cdot 0{,}1 = 0{,}2

Další příklady odmocnin

Výpočet odmocniny: \sqrt[6]{0{,}000\,064}

  • Odmocníme číslo 64, tedy: \sqrt[6]{64} = 2
  • Původní číslo mělo šest desetinných míst, výsledek bude mít 6:6=1 desetinné místo.
  • Dostáváme: \sqrt[6]{0{,}000\,064} = 0{,}2

Výpočet odmocniny: \sqrt[3]{0{,}000\,027}

  • Odmocníme číslo 27, tedy: \sqrt[3]{27}=3
  • Původní číslo mělo šest desetinných míst, výsledek bude mít 6:3=2 desetinná místa.
  • Dostáváme: \sqrt[3]{0{,}000\,027} = 0{,}03
Nahoru

Rovnice s desetinnými čísly

Přejít ke cvičením na toto téma »

Rovnice s desetinnými čísly řešíme stejnými postupy jako základní rovnice, pouze přitom máme na paměti pravidla pro sčítání, odčítání, násobení a dělení desetinných čísel. Často si můžeme řešení usnadnit tím, že celou rovnici vynásobíme deseti (případně vyšší mocninou desítky).

Řešený příklad: 0{,}2x+2{,}1x=4{,}6

Zadání: 0{,}2x+2{,}1x=4{,}6

Vynásobíme deseti: 2x+21x=46

Řešíme jako základní rovnici: 23x = 46

x = 2

Nahoru
NAPIŠTE NÁM

Děkujeme za vaši zprávu, byla úspěšně odeslána.

Napište nám

Nevíte si rady?

Před položením dotazu si prosím projděte návody:

Prosíme, nezasílejte dotazy na prozrazení řešení úloh či vysvětlení postupu. Pokud hlásíte chybu, upřesněte prosím, v čem přesně spočívá a připojte snímek obrazovky.

Čeho se zpráva týká?

Vzkaz Hlášení chyby Obsah Ovládání Přihlášení Licence