Úlohy o pohybu jsou speciální typ slovních úloh, ve kterých zkoumáme vztah mezi dráhou, rychlostí a časem. Základem pro jejich řešení je přirozený vztah, který říká, že uražená dráha je součin rychlosti a času stráveného na cestě. Matematicky to zapisujeme s=v\cdot t, kde s je dráha, v je rychlost a t je čas.

Nejčastěji se potkáváme se dvěma základními situacemi:

• Pohyb proti sobě (setkání): Dvě tělesa vyrazí z různých míst proti sobě. V momentě setkání je součet jimi ujetých drah roven celkové počáteční vzdálenosti (s_1 + s_2 = s).
• Pohyb za sebou (dohánění): Rychlejší těleso dohání pomalejší (které vyrazilo dřív nebo má náskok). V momentě setkání urazila obě tělesa ze stejného startu stejnou dráhu (s_1 = s_2), případně se ujetá dráha liší o původní náskok.

U těchto úloh si musíme vždy dobře hlídat správné jednotky. Pokud je rychlost v km/h, čas musí být v hodinách a dráha v kilometrech.

Úlohy o pohybu řešíme pomocí rovnic. Při řešení složitějších zadání (např. když jedno těleso vyrazí s časovým zpožděním) pomáhá nakreslení náčrtku dráhy.

Příklad: Hrad Stará Hůrka a zámek Nová Dírka jsou od sebe vzdáleny 180 km. Ze Staré Hůrky vyjede rytíř na koni rychlostí 20 km/h. Ve stejný okamžik vyrazí ze zámku naproti němu dračí kurýr rychlostí 70 km/h. Za jak dlouho se potkají a kolik kilometrů do té doby ujede rytíř?