
Opakované pokusy a složené jevy

Při řešení složitějších úloh nemůže využít jen základní pravděpodobnost. Například v situaci, kde se jev, jehož pravděpodobnost chceme určit, skládá z několika jevů.
Pravděpodobnost sjednocení dvou náhodných jevů
- Pravděpodobnost sjednocení dvou neslučitelných jevů je rovna součtu jejich pravděpodobností. Tedy P(A\cup B)=P(A)+P(B).
- Pokud se jevy navzájem nevylučují, pak od jejich součtu ještě musíme odečíst pravděpodobnost jejich průniku. Tedy P(A\cup B)=P(A)+P(B)-P(A\cap B).
Oba tyto vztahy si můžeme znázornit i graficky.

Pravděpodobnost sjednocení používáme typicky v situacích, kdy chceme spočítat pravděpodobnost, že nastal jev A nebo jev B.
Příklad: hod kostkou
Jaká je pravděpodobnost, že při hodu kostkou padne liché číslo nebo číslo dělitelné čtyřmi?
- Označme jev A - liché číslo - {1, 3, 5} a jev B- číslo dělitelné 4 - {4}.
- P(A)=\frac36=\frac12, P(B)=\frac16
- Jevy A, B jsou neslučitelné - liché číslo není dělitelné 4.
- P(A\cup B)=P(A)+P(B)=\frac12+\frac16=\frac46=\frac23
Pravděpodobnost navzájem nezávislých jevů
Nezávislé jevy jsou takové jevy, kdy skutečnost, že nastane jeden jev nemá žádný vliv na to, zda nastane druhý jev. Například při opakovaném hodu kostkou nemá výsledek jednoho hodu vliv na výsledek dalších hodů.
Pro dva nezávislé jevy A, B platí: P(A\cap B)=P(A)\cdot P(B)
Pravděpodobnost průniku nezávislých jevů používáme typicky v situacích, kdy chceme spočítat pravděpodobnost, že nastal jev A a zároveň nastal jev B.
Příklad: opakovaný hod kostkou
Jaká je pravděpodobnost, že když dvakrát hodíme kostkou, padne při prvním hodu liché číslo a při druhém hodu sudé číslo?
- Označme jev A - při prvním hodu padlo liché číslo. A označme jev B- při druhém hodu sudé číslo.
- Lichá i sudá čísla jsou vždy tři, proto: P(A)=P(B)=\frac36=\frac12
- Jevy A, B jsou nezávislé.
- P(A\cap B)=P(A)\cdot P(B)=\frac12\cdot\frac12=\frac14
Při opakovaným pokusech také využíváme kombinatorické vztahy s opakováním.
Zavřít