
Konstrukce čtyřúhelníků: lichoběžníky

Konstrukce lichoběžníků
Lichoběžník je čtyřúhelník, který má dvě rovnoběžné
strany – ty se nazývají základny a dvě různoběžné strany –
ramena. Vzdálenost základen se nazývá výška. Při
konstrukcích budeme využívat následující vlastnosti:
- Základny jsou rovnoběžné.
- Úsečka spojující středy ramen se nazývá střední příčka a je
rovnoběžná se základnami.
- Součet vnitřních úhlů u každého ramene je 180°.

Při konstrukci lichoběžníku potřebujeme znát čtyři údaje, ze kterých
často dokážeme sestrojit trojúhelník
určený podle vět s vrcholy ve třech vrcholech lichoběžníku.
Zbývající vrchol lichoběžníku pak najdeme pomocí posledního údaje
a rovnoběžnosti základen.
Příklad: konstrukce lichoběžníku, známé délky tří stran
a úhlopříčky
Sestrojte lichoběžník ABCD, je-li
dáno a=8 cm, b=6 cm, c=5
cm, |AC|=8 cm.

- Nejprve sestrojíme trojúhelník ABC
určený podle věty sss.
- Základna CD je rovnoběžná se
základnou AB. Bodem C tedy sestrojíme rovnoběžku p se stranou AB.
- Na tuto rovnoběžku pak naneseme délku strany c – poslední známý údaj.
Konstrukce
rovnoramenných lichoběžníků
V rovnoramenném lichoběžníku mají obě ramena stejnou délku.
Odpovídající vnitřní úhly u těchto ramen jsou pak stejné (dva stejné
úhly \alpha = \beta u jedné základny
a dva stejné úhly \gamma=\delta=180^\circ -
\alpha u druhé základny). Úhlopříčky rovnoramenného lichoběžníku
jsou stejně dlouhé. Narozdíl od obecného lichoběžníku mu lze opsat
kružnici. Střed této opsané kružnice ale neleží v průsečíku
úhlopříček.

Pracovní list
Kromě interaktivního procvičování níže je k dispozici ještě pracovní
list k vytištění a rýsování na papíře:
Zavřít