Interval je množina reálných čísel, které leží mezi dvěma danými čísly a, b, tato čísla nazýváme krajní body nebo také meze intervalu. Na číselné ose intervaly značíme jako úsečky, případně polopřímky (pokud některý z krajních bodů je \infty nebo -\infty). Pokud krajní bod do intervalu patří, znázorníme ho plným kolečkem, pokud krajní bod do intervalu nepatří, znázorníme ho prázdným kolečkem. Podle toho, zda krajní body do intervalu patří nebo nepatří, rozlišujeme tyto druhy intervalů:

• uzavřený interval – krajní body a, b do intervalu patří, značíme \langle a;b \rangle
  
• otevřený interval – krajní body a, b do intervalu nepatří, značíme ( a;b)
  
• interval zleva uzavřený a zprava otevřený- krajní bod a do intervalu patří a krajní bod b do intervalu nepatří, značíme \langle a;b)
• interval zprava uzavřený a zleva otevřený – krajní bod a do intervalu nepatří a krajní bod b do intervalu patří, značíme (a;b\rangle

Intervaly používáme například pro zápis řešení nerovnic.

Operace s intervaly

• sjednocení intervalů A, B je množina reálných čísel, které leží aspoň v jednom z daných intervalů, značíme A \cup B
  Příklad (0;3\rangle \cup (0;5\rangle

  
• průnik intervalů A, B je množina reálných čísel, které leží v obou z daných intervalů, značíme A \cup B
  Příklad (0;3\rangle \cap (1;5\rangle

  
• rozdíl intervalů A, B je množina reálných čísel, které leží v intervalu A a neleží v intervalu B, značíme A \setminus B
  Příklad (1;5\rangle \setminus (0;3\rangle

  
• doplněk intervalu A v množině všech reálných čísel je množina reálných čísel, které neleží v intervalu A
  Příklad \mathbb{R} \setminus (1;3\rangle