Logika zkoumá způsoby, jak vyvozujeme závěry z předpokladů. Logika původně vznikla jako součást filosofie, později se výrazně rozvinula v matematice. Dnes má důležité uplatnění i v informatice.

Základ matematického pojetí logiky je výroková logika, ve které pracujeme s výroky (tvrzení, která jsou buď pravdivá, nebo nepravdivá) a logickými spojkami (a zároveň, nebo, negace). Rozšířením výrokové logiky je predikátová logika, ve které navíc používáme kvantifikátory (existuje, pro každý).

Přehled témat o logice dostupných na Umíme matiku:

téma obsah
Logické výroky slovní zápis logických výroků
Logika: pojmy a značení zápis výroků pomocí logických spojek \wedge, \vee, \neg, \Rightarrow, \Leftrightarrow
Vyhodnocování logických výrazů vyhodnocování pravdivosti logických výrazů zapsaných pomocí logických operací
Úpravy logických výrazů úprava a zjednodušení logického výrazu podle pravidel práce s logickými operacemi
Kvantifikátory obohacení logických výrazů o existenční a obecný kvantifikátor \exists, \forall
Důkazy exaktní matematické postupy, jak ověřit platnost logických výroků

V rámci systémů Umíme najdete logiku také na informatice: logika na Umíme informatiku. Tam je důraz kladen na logické spojky používané při programování a na řešení logických úloh.

Logika: pojmy a značení

Přejít ke cvičením na toto téma »

Výroky

Výrok je sdělení, u kterého má smysl otázka, zda je pravdivý, nebo nepravdivý, přičemž může nastat jen jedna z těchto možností.

Příklady výroků:

  • Město Brno leží v České republice. (pravdivý výrok)
  • Brno je hlavní město České republiky. (nepravdivý výrok)
  • Na Marsu je zakopán poklad. (výrok, jehož pravdivost neznáme)

Příklady vět, které nejsou výroky: Máš hlad? Běž do obchodu pro vajíčka.

Logické spojky

Zápis Název Význam
\neg A negace neplatí A
A \wedge B konjunkce, a zároveň A a B platí současně
A \vee B disjunkce, nebo platí alespoň jedno z A a B
A \Rightarrow B implikace, jestliže-pak pokud platí A, pak platí i B
A \Leftrightarrow B ekvivalence, právě když A platí právě tehdy, když platí B

Tautologie a kontradikce

Tautologie je výroková formule, která je vždy pravdivá. Příklady:

  • A \vee \neg A (zákon vyloučení třetího)
  • (A \Rightarrow B) \Leftrightarrow (\neg B \Rightarrow \neg A)

Kontradikce je výroková formule, která je vždy nepravdivá. Příkladem je formule A \wedge \neg A (zákon sporu).

Formule je splnitelná pokud není kontradikcí.

Vyhodnocování logických výrazů

Přejít ke cvičením na toto téma »

Pravdivostní tabulka logických operací

A B A \vee B A \wedge B A \Rightarrow B A \Leftrightarrow B
0 0 0 0 1 1
0 1 1 0 1 0
1 0 1 0 0 0
1 1 1 1 1 1

Úpravy logických výrazů

Přejít ke cvičením na toto téma »

Přepis implikace a ekvivalence

Výrok Ekvivalentní výrok
A\Rightarrow B \neg A\vee B
A\Rightarrow B \neg B\Rightarrow \neg A
A\Leftrightarrow B (A\wedge B)\vee (\neg A \wedge \neg B)

Negování složených výroků

Výrok Ekvivalentní výrok
\neg (\neg A) A
\neg (A\vee B) \neg A\wedge \neg B
\neg (A\wedge B) \neg A\vee \neg B
\neg (A\Rightarrow B) A\wedge \neg B
\neg (A\Leftrightarrow B) (\neg A\wedge B)\vee(A \wedge \neg B)

Pravidla pro negaci disjunkce a konjunkce (2. a 3. řádek tabulky) se nazývají De Morganovy zákony.

Analogické zákony jako při počítání s čísly

Pro logické operace \wedge, \vee také platí komutativní (1. a 2. řádek následující tabulky), asociativní (3. a 4. řádek) a distributivní zákony (5. a 6. řádek):

Výrok Ekvivalentní výrok
A \wedge B B \wedge A
A \vee B B \vee A
(A \wedge B) \wedge C A \wedge (B \wedge C)
(A \vee B) \vee C A \vee (B \vee C)
A \wedge (B \vee C) (A \wedge B) \vee (A \wedge C)
A \vee (B \wedge C) (A \vee B) \wedge (A \vee C)

Kvantifikátory

Značení Pojem Význam
\exists x existenční kvantifikátor existuje x, takové že...
\forall x obecný (univerzální) kvantifikátor pro každé x platí...

Příklady výroků s kvantifikátory

Vlastnost Číslo x je sudé. můžeme vyjádřit jako Existuje celé číslo k takové, že x = 2\cdot k. To můžeme zapsat jako \exists k \in \mathbb{Z}: x = 2\cdot k.

Výrok Ponorky (P) nemohou létat (L). můžeme zapsat jako \forall x: P(x) \Rightarrow \neg L(x).

U složitejších výroků s více kvantifikátory musíme dávat na pořadí kvantifikátorů:

  • \exists x\in M\ \forall y \in M: y \leq x – existuje prvek v množině M, který je větší roven všem ostatním prvkům v M, tj. výrok říká, že množina má největší prvek.
  • \forall x\in M\ \exists y \in M: y \leq x – pro každý prvek v množině M existuje prvek x, který je menší nebo roven X. Protože klidně můžeme vybrat y=x, je to splněno pro každou množinu (pro pokročilé: tedy pouze pokud uvažujeme množiny čísel a \leq jako běžné uspořádání na číslech).

Negace výroků s kvantifikátory

Při negování výroků s kvantifikátory měníme existenční kvantifikátor na obecný (a naopak) a posouváme negaci „dovnitř“. Příklad:

  • Není pravda, že všechny kočky (K) jsou černé (C).
  • \neg (\forall x: K(x) \Rightarrow C(x))
  • Změníme obecný kvantifikátor na existenční a znegujeme výrok.
  • \exists x: \neg(K(x) \Rightarrow C(x))
  • Nyní znegujeme implikaci pomocí pravidla \neg(A \Rightarrow B) \Leftrightarrow (A \wedge \neg B).
  • \exists x: K(x) \wedge \neg C(x)
  • Existuje kočka, která není černá.
NAPIŠTE NÁM

Děkujeme za vaši zprávu, byla úspěšně odeslána.

Napište nám

Nevíte si rady?

Nejprve se prosím podívejte na časté dotazy:

Čeho se zpráva týká?

Vzkaz Obsah Ovládání Přihlášení Licence